Pravda o etiketách; na co si dát pozor při nakupování potravin II.

Pravda o etiketách; na co si dát pozor při nakupování potravin II.

by

Andrea Mokrejšová

4. 3. 2018

Po velkém úspěchu, který slavil první díl tohoto článku, jsem konečně sepsala i druhý díl. Tentokrát se podíváme na čokoládu, potravní doplňky a téma, které vás nejvíce zajímalo tedy light a nízkotučné výrobky.

Pokud byste měli nápad ještě na další díly, napište je do komentářů. Jestli to bude v mých silách zahrnula bych je do dalšího článku.

Není čokoláda jako čokoláda

Čokoláda se skládá z kakaové hmoty, kakaového másla, cukru a dalších složek. Asi víte, že hořká čokoláda je považována za zdravější variantu oproti mléčné nebo bílé čokoládě. Možná, ale nevíte, že aby něco mohlo být čokoládou, tak musí obsahovat minimálně 25% kakaové sušiny (tedy kakaového másla a kakaové hmoty), hořká čokoláda pak musí mít minimálně 35% kakaové sušiny a bílá čokoláda minimálně 20% kakaového másla (ne sušiny!).

Většina lidí se snaží kupovat čokoládu s obsahem minimálně nad 70%, ale v případě, že vidí produkt "s hořkou čokoládou" už nezkoumají, jestli je 35%, 50% nebo 90%, tyčinku si prostě koupí a mají pocit jak to bylo zdravé. Jenže většinou to nebývají ty vysoká procenta, takže tady pozor. 

Při výběru čokolád si tedy dejte pozor na obsah kakaové sušiny, nenechte se odbýt kouzelným slovíčkem "hořká". Číst složení se vážně vyplácí, nekoukejte pouze na výživové hodnoty. :)

Nízkotučné, light, bez tuku...

Spotřebitelé často tato označení míchají dohromady. Někteří jsou k nim velmi skeptičtí a raději kupují plnotučné verze. Takže co skutečně znamenají?

Nízkotučné - takové potraviny mohou obsahovat maximálně 1,5g tuku na 100ml tekuté potraviny nebo 3g tuku na 100g potraviny

Light - tyto výrobky mají snížený obsah některé živiny. V případě hlavních živin je snížené minimálně o 30% ve srovnání s původní potravinou, na obalu musí být uvedeno, kvůli které živině je zde označení light. Toto platí i pro označení: se sníženým obsahem a lehký.

Po 1. dílu mi přišlo nejvíce dotazů právě na light mléčné produkty. Mnoho lidí se bojí zahušťovadel v mléčných výrobcích, a proto raději rovnou koupí plnotučnou verzi. Aby si výrobky zachovaly podobnou konzistenci je potřeba, aby v něm bylo zahušťovadlo (místo smetany, která to zahušťuje v klasické verzi). Takže místo toho se tam musí dát jiná složka, nejčastěji vláknina. A vláknina je pro naše zdraví prospěšná. Proč jsem zmiňovala například v článku o nízkosacharidové dietě. Ale nemusí to být pouze vláknina, často jsou přidané i jednoduché cukry, aby byl výrobek chutnější. Takže takové jogurty nemusí být úplně šťastnou volbou a je lepší si koupit klasický bílý, který má kolem 3,5 procent tuku. Ale třeba light sýry, jak tvrdé, tak i měkké, jsou ke konzumaci ideální. Proto je dobré si vždy přečíst etiketu a zjistit, čím byla látka zahuštěna a popřípadě co dalšího bylo přidáno.

Bez tuku - tyhle potraviny nesmí obsahovat více než 0,5g tuku na 100g nebo 100ml výrobku. Sem spadá například řecký jogurt Milko, který má super složení i výživové hodnoty, chuťově mu taky nemůžu nic vytknout. Do redukčního jídelníčku podle mě ideální a stejně tak i v udržovacím.

Potravinové doplňky

O doplňcích stravy jsem chtěla sepsat celý článek, ale viděla jsem, že mnoho "kolegyň" nutričních terapeutek/specialistek o nich napsalo články, proto si myslím, že je zbytečné o nich znovu psát. Takže bych je chtěla zmínit zde, alespoň v rychlosti.

Pokud byste chtěli podrobnější články, tak si o nich můžete přečíst třeba tady: NutriDuo nebo Zápisky nutriholičky a je jich mnoho dalších. :)

Nejspíš si kladete otázku, jestli je jejich užívání užitečné nebo dokonce nezbytné. Než si koupíte krabičku s vitamíny, minerály nebo jinými doplňky, tak si o nich něco řekneme a zkusíme se zamyslet.
Do potravinových doplňků řadíme funkční potraviny, doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu a potraviny nového typu.

Potravinové doplňky nejsou léky! To znamená, že se na ně nevztahuje stejná legislativa jako na léky, ale legislativně patří do kategorie potravin. Takže na rozdíl od léků, které před uvedením na trh projdou mnoholetým testováním a mají přesně uvedené účinky, dávkování, vedlejší účinky, kontraindikace atd., doplňky stravy musí projít pouze schvalovacím procesem, co bude uvedeno na obalu, ale neprochází (většinou) žádným dlouholetým testováním a nemají prokázaný účinek.

Zda je máte nebo nemáte užívat je těžší otázka. Pokud máte ve stravě nedostatek nějakého vitaminu, minerální látky nebo jiné látky, tak ano. Ale vždy je lepší, když je dokážete pokrýt ve stravě. Nejdřív bych se tedy pokusila zapracovat na jídelníčku, pak až uvažovat o doplňcích. :)

To mluvím především o vitamínech, minerálních látkách, vláknině, probioticích a tak. Určitě si nemyslím, že by bylo nutné, abyste utráceli velké peníze za chlorellu, spirulinu a podobné. Nejen, že se jejich účinek nadhodnocuje a slibují nesplnitelné, ale taky jsou velmi často kontaminovány těžkými kovy (olovo, kadmium, arsen, měď atd.). A o cenně vůbec nemluvím.

Pokud máte otázky, ptejte se v komentářích nebo mě můžete kontaktovat na mých sociálních sítích, na facebooku a instagramu.
A. ♥