Co vidět a kde se najíst v LISABONU?

Andrea Mokrejšová

15. 4. 2018

Už je to 14 dní co jsme se vrátila z prodlouženého víkendu v Lisabonu, kde jsem byla s mamčou. Pokud sledujete můj instagram nebo facebook, tak vám to jistě neuniklo. V Portugalsku jsem byla poprvé, tedy na pevnině, v roce 2010 jsem navštívila Madeiru. Právě z Madeiry jsem si pamatovala hlavně úžasné trhy s čerstvým a voňavým ovocem, takže ačkoli byl letošní březen přímo mrazivý, doufala jsem v nějaké čerstvé ovoce (a dočkala se ;)).

V dnešním článku Vám proto chci dát pár tipů na místa, která rozhodně nevynechat při krátké návštěvě Lisabonu.

Lisabon má mnoho lákadel; výtečnou kuchyni, čerstvé ryby a mořské plody, čerstvou zeleninu a ovoce, skvělý víno, most dlouhý přes 17 km, sluníčko, klikaté uličky, kopcovitý terén, usměvavé místní a bohužel (to už není lákadlo) i špinavé ulice a plno odpadků (pozůstatek ekonomické krize).

Já se do Lisabonu zamilovala, ale teď už konkrétně k tipům.

Doprava.

Z letiště se můžete do města dopravit pomocí metra (mají celkem 4 linky) nebo autobusem. My bydlely pouze 2 km od letiště, takže jsem mohly jít pohodlně pěšky a ušetřit přes 3,5 eura za autobus (2 lístky).

V centru je pak nejjednodušší se dopravovat pomocí vlastních nohou. Ale využít můžete autobus nebo tramvaj. My bydleli 9 km od centra a vzhledem k tomu, že jsme za dva dny nachodily téměř 50 km, ráno a večer jsme z a do ubytování jezdily metrem (na které jsem stejně kilometr musely dojít :)). Lístek na metro se dá platit kartou přímo v místě stanice. Do automatu jen zadáte, že si chcete koupit lístek (poprvé i s kartou, kterou budete používat i další dny). Stojí 1,25 eura.

Ja se tady tech kras nemuzu nabazit🌿 . . . #cestovanisA#minveciviczazitku#lisboa#lisbon#portugal#travel#traveling#green#greendoor#door#flowers#enjoythelittlethings

Příspěvek sdílený Andrea Mokrejšová (@andreamokrejsova), Bře 31, 2018 v 7:54 PDT

Tohle stojí za vidění.

V centru je fajn to, že se můžete krásně pohybovat pouze chůzí, protože jsou všechny památky hodně blízko sebe. My jsme proto začaly den cestou do kavárny a pak přes Pink Street (není zas tak šíleně zajímavá, ale je to roztomilá ulička s růžovou silnicí) k velkému náměstí Praco do Comercio, které je instagramově známé pro obklopení žlutými budovami ze třech stran, z jedné řekou Tejo a samozřejmě pro monumentální vítězný oblouk.

Odtud jsme pokračovaly po trase ikonicky známé tramvaje č. 28 (nakonec jsme s ní nejely, byla natřískaná) k hradu Sao Jorge Castelo, který se tyčí na nejvyšším bodě města, cestou jsme ještě zastavily na výhledu z Miradoure de Santa Luzia.

Už jsme začaly být trochu hladové, proto jsme vyrazily zpět dolů k Time Out Marketu, kde jsme se naobědvaly. Posilněné jsme vyšly podél nábřeží ke čtvrti Belém, kde jsme chtěly vidět památník objevitelů a samozřejmě Torre de Belém. My šly pěšky, ale upozorňuji vás, že je to téměř 7 km a něco už v nohách budete mít, proto můžete popojet autobusem z centra. Nám navíc ještě děsně foukalo a ačkoliv bylo dopoledne krásně sluníčko, tak odpoledne nás překvapilo dokonalé aprílové počasí - chvíli sluníčko, najednou děsný vichr ( jakože fakt fakt hroznej!, v podstatě jsem šla namístě), zase sluníčko a zničeho nic slejvák, pak slejvák s vichrem, najednou zase sluníčko. Takhle se to pořád stupňovalo, takže nám cesta asi zabrala víc, než kdyby bylo rozumnější počasí. :D Ale došly jsme! U památníku objevitelů byla děsná spousta lidí, takže jsme jen koukly zvenku a šly ještě asi kilometr k Torre de Belém a právě v ten moment, začal děsnej slejvák. Bylo to štěstí v neštěstí, sice jsme byly mokré, promrzlé a vítr nám zničil deštník, ale zase bylo u věže málo lidí a to se často nestává. Jen teda byla kvůli vlnám zavřená no. :D Odtud jsme ještě došly do Pasteis de Belem, předtím jsme se ještě chvíli schovávaly pod stříškou jedné restaurace, protože ten sljevák už fakt nešel. :D

Druhý den jsme hned ráno vyrazily na obří bleší trh Feira de Ladra, který probíhá každé úterý a sobotu dopoledne. Mají tady všechno, jako vážně všechno. Knížky, nábytek, talíře, příbory, kasy, hračky, oblečení, boty, nářadí, bible a pornočasopisy, staré cestovní pasy. Já byla unesená z některých kousků nádobí (občas i nábytku), ale nakonec jsem si nekoupila nic, ačkoliv jsem měla nutkání se ještě vrátit pro jednu lopatku na dort, protože by se to špatně odváželo (ta lopatka ne, ale nevrátila jsem se, tak snad udělá radost někomu jinému).

Z blešáku jsme došly k Teju až na vlakové nádraží a vyjely jsme směr Sintra, to je malé městečko asi 25 km za Lisabonem. Na velkém kopci se tu tyčí hned několik hradů (př. Palació Nacional de Sintra, Palació Nacional de Pena, Monseratte aj.), tady jsme si daly úžasný oběd a vyrazily nakopec. Je to sice docela štreka až na vrchol, ale krásnou přírodou a ty výhledy za to fakt stojí. Navíc je Sintra neuvěřitelně malebné městečko.

Když jsme se vrátily ze Sintry zpět do Lisabonu, šly jsme se ještě podívat na Vasco de Gama most, ten měří přes 17 km. Šílený co? :D

Bohužel už jsme nestihly návštěvu Museu Nacional do Azulejo (to jsou ty kachličky), LX Factory (taková idustriální čtvrť v Lisabonu s mnoha obchůdky a restauracemi, prý něco podobného jako je Vnitroblock, jen větší) a muzeum vína. Tak třeba někdy příště. :)

A tohle jsou ty skvely pasteis de nata (cte se to paštel). 🤤 Ted se chystame na mistni blesi trh a pak na vylet do Sintri. Mejte hezkou sobotu ☀️ . . . #pasteisdenata#pasteisdebelem#cestovanisA#minveciviczazitku#lisboa#portugal#sintra#feiradeladra#travel#traveling#food#foodporn#easter

Příspěvek sdílený Andrea Mokrejšová (@andreamokrejsova), Bře 30, 2018 v 10:34 PDT

Tady potěšíte žaludek i chuťové buňky.

Co by to bylo za článek z ciziny bez tipů na jídlo? Článek naprd! :D Takže co rozhodně nemůžete vynechat je ochutnání pasteis de nata, všude jsou dobrý, ale ty nejlepší najdete v Pasteis de Belém. Jsou to takový košíčky z listovýho těsta, plněný žloutkovým krémem.

Dál určitě zavítejte do Time Out Market, na jednom místě najdete trh s rybami, zeleninou, ovocem a v druhé části je mnoho krámků s jídlem. Někde jsem četla, že je to foodie ráj. No, ráj si teda představuju dost jinak, to byl mumraj, to vám řeknu. Je tam nespočet obchůdků, nějaký si vyberete, vyberete a zaplatíte si vaše jídlo a dostanete takovou destičku, která se rozbliká, když je vaše jídlo připravené. Zatím si najdete místo k sezení. Nezoufejte, chvíli to sice vypadá naprosto beznadějně, ale stačí být vytrvalý a rychle jednat. Nám to takhle trvalo asi jen 5 minut. A jídlo? My si daly tresku (jejich tradiční pokrm) s cizrnovou kaší (není to hummus) a lososa s rýžovými nudlemi. Bylo to dokonalý!

Z takových těch klasických fancy kaváren jsme navštívily Heim's Café, viděla jsem pár fotek na instagramu a úplně jsem se do toho místa zamilovala. Prostředí nádherný, jídlo výborný, obsluha miloučká. Jen doporučuju přijít brzy po otevíračce, my přišly asi 30 minut po a už na nás zbylo jen místo venku, za což jsme byly moc rády, protože jsme se mohly vyhřívat na sluníčku a koukat do krásných uliček. Několik lidí (místní i turisté) čekalo venku, než se uvolní místo.

A potraviny vám doporučuju nakupovat v malých místních obchůdcích, které jsou skoro v každé uličce. Mají tu čerstvé ovoce i zeleninu za rozumnou cenu.

Už jste navštívili Lisabon?

A. ♥