Jaká byla moje první Jizerská 50?

Jaká byla moje první Jizerská 50?

by

Andrea Mokrejšová

15. 2. 2020

Loni jsem měla výzvu zaběhnout Pražský maraton, letos jsem se pustila do více neznámých vod - závod na běžkách. A protože jsme s FITFAB holkama pro každou pořádnou výzvu, rozhodly jsme se postavit na trať Jizerský padesátky.

Na Jizerskou 50 jsem se přihlásila skrz spolupráci s Pomáhej Pohybem nadací ČEZ. Náš milý parťák, s kterým díky aplikaci EPP - Pomáhej pohybem může pomáhat opravdu každý! Stačí ji stáhnout, zapnout ke cvičení a pak přispět vycvičenými body.

Co je Jizerská 50?

50kilometrový závod na běžkách, kde musíte jet klasiku a stoupáte a stoupáte, občas jedete z šíleného kopce dolů, kde neexistuje stopa a vy si jen říkáte, jestli si namelete nebo ne. No...občas si namelete.😃

Jak k závodu přistupovat?

Ze závodu jsem měla opravdu velký respekt, takže jsem měla jasno, že to bez:

• pořádné přípravy
• pokory
• a vědomí, že zdraví je na prvním místě a není hanba odstoupit

to rozhodně nepůjde!

Jak vypadala moje příprava?

K závodu jsem přistupovala s obrovskou pokorou. Běžky mi sice úplně cizí nejsou, ale že bych se na běžkách narodila, to zas ne. Mám výhodu, že jsem z Orlických hor, kde jsme hodně lyžovali a pravidelně jezdíme lyžovat i do Alp na ledovce. Jenže u nás vždycky vedly sjezdovky a na běžky jsme vyrážely méně často.
Chtělo se rozhodně připravit!
Vzhledem k letošním podmínkám, kdy toho sněhu nebylo moc ani u nás na horách to s běžkováním moc valné nebylo. Vždyť se ještě týden do Jizerský 50 nevědělo, zda se závod kvůli podmínkám vůbec pojede.

Co jsem teda dělala?

S přípravou jsem začala před Vánocemi. Naštěstí jsem hodně aktivní člověk a jsem zvyklá každý den něco dělat. Proto jsem hlavně zintenzivnila cvičení a sport, které už dělám.

• v běhu jsem nepolevovala
• přidala jsem pořádně intenzivní tréninky na stehna
• vybíhala jsem prudké kopečky
• s trenérem ve fitku jsme se zaměřili na posílení paží a zad

Co se mi honilo hlavou před startem?

Před startem jsem měla v hlavě několik otázek, které mi lítaly hlavou sem a tam:

• co když spadnu hned ve startovním koridoru?
• jak budu řešit případný čůrání? a co když budu mít žízeň?
• co když budu úplně poslední?
• nebude mi zima? a co když mi naopak bude vedro?
• mám si brát podvlíkačky?
• co si dám k jídlu?
• co když se zraním?

Připravit pozor start!

Uf, jde se na to!
Srdce mi bušilo tak, že ho museli slyšet i okolní závodníci. Vyrážíme v poslední osmé vlně s velkou masou dalších závodníků. Všichni se začínají tlačit dopředu a já si postupně kvůli lidem a malé průbojnosti oddělila od holek. Ale protože Andy měla dva dny před závodem narozeniny, jely jsme všechny v papírových čepičkách a díky tomu jsme se v davu dobře poznaly.

Za první dva kilometry se vše uklidní, lidi se rozprostřou - rychlejší ujedou, pomalejší necháte za sebou. Já se připojuju ke Katy a jedeme spolu.

Trasa najednou začne hrozně utíkat, sice pořád stoupáte, ale najednou jste za první občerstvovačkou a už si děláte selfiečko na 8. kilometru (nesuďte nás! 😃)

A šlape se dál, pořád stoupáte a s přibývajícími kilometry si říkáte, že už to snad výš nejde. Pak konečně přijde kopeček lesem dolů. Dokonce je i stopa, takže se jede na jedničku.

Najednou si říkáte, že to vlastně není žádná věda. Na další občerstvovačce si moc rádi pochutnáte na sušence, kterou vám s úsměvem nabízí organizátorský tým.

A jede se dál! Zase kopec nahoru, sice není tak prudký, ale o to delší je. Zase kousek z kopce a pak to přijde. Pěkně prudký kopec dolů. Bez stopy. Tak tohle ne. Ale jedete, spadnete, zvednete se a jedete dál.

Tady na tom kopci jsem upadla tak blbě na rameno, které už mám bohužel trvale pošramocené z jednoho pádu na lyžích před 8 lety. Ještě dva dny jsem byla omezená v pohybu, ale díky cvikům od fyzioterapeutky bylo vše brzy v pořádku. :)

A co čeká po sjezdu každého kopce? No jasně, zase kopec nahoru. 😃

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený o výživě rozumně (@andreamokrejsova), Úno 9, 2020 v 7:44 PST

A jak to celé hodnotím?

Bylo to boží!

Ale pár věcí mi i vadilo. Třeba někteří bezohlední závodníci, na tohle nejsem z běžeckých závodů zvyklá. Nebo nebezpečné úseky, kde se jezdilo rychle dolů z kopce, kolem vás spousta dalších lidí a nemůžete prostě nic. 😃

Ale chtěla bych zvlášť vypíchnout:

• nejlepší namluvené vstupy ke stratům od Pavla Rímského (to nemělo chybu!)
• celou organizátorskou bandu - všichni usměvaví a ochotní 
• krajina a počasí
• FITFAB holky, s kterými jsme v tom jely společně
• ostatní závodníky, s kterými jsem po cestě pokecala, tak nějak o čemkoli
• nalámaný Fidorky na občerstvovačkách 😃

Běželi jste někdy Jizerskou 50?

V nejbližší době mě teď čeká Pražský půlmaraton, nepotkáme se s někým? 

Dejte mi vědět do komentářů a nezapomeňte mě sledovat na Instagramu @andreamokrejsova!

A. ❤️